VYHLEDEJ...
RYCHLÝ PŘEHLED ŠKOL
školu / fakultu / obor
přípravný kurz
učebnici
seminárku
Mapka k vyhledaní školy
Hledat:
Typ:
Kraj:
Hledaný text:
Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj
Fakulta:
Obor:
Text:
Fakulta:
Obor:
Text:
Typ:
Text:

Rozhovory s rektory

rektoři medailon

V tomto článku najdete úplné znění rozhovorů s rektory vysokých škol. Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA, rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU), prof.

Ing. Karel Rais, CSc. MBA, rektor Vysokého učení technického v Brně (VUT), prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., rektor Mendelovy univerzity v Brně, doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., rektor

Univerzity Hradec Králové a prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava odpovídali na otázky k vývoji vysokého školství.

Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA, rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU)

1) Pane profesore, jste rektorem univerzity, která má dlouholetou tradici a mezi studenty je známa jako „veterina Brno“. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno je jedinou univerzitou v České republice zaměřenou na veterinární lékařství, veterinární hygienu a ekologii a jedna ze dvou škol zaměřených na farmacii. Mnoho studentů se v našich přípravných kurzech připravuje ke studiu právě u vás. V čem spočívá poměrně velký zájem o toto studium na univerzitě?

Zájem o studium na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno je opravdu značný. Je nepochybně dán podstatou povolání veterinárního lékaře, které je ve veřejnosti a také u uchazečů o studium vnímáno jako povolání vycházející z hlubokého vztahu ke všemu živému, pochopení života zvířat a jako poslání člověka pečujícího o zdraví zvířat a pomáhajícího zvířatům od strádání, bolesti a nemocí. Toto povolání má dnes také další rozměr, a tím je péče o nezávadnost potravin, bezpečnost potravin a ochrana člověka před nemocemi pocházejícími z potravin. Dostatečnost potravin u nás, potravinová rozmanitost a současně obrovský vliv různých faktorů daných globalizací světa na nezávadnost potravin vytváří z oboru zaměřeného do této oblasti neuvěřitelně zajímavý obor a povolání veterinárního lékaře působícího v oblasti dozoru a kontroly nad potravinami má významné poslání ve společnosti. Povolání farmaceuta je ve své podstatě pomocí člověku v jeho nemoci prostřednictvím léků a léčivých přípravků, se kterou se veřejnost a uchazeči o studium setkávají nejčastěji v lékárnách, které díky svým standardům a kvalitním absolventům působí jako místa uskutečňující významnou část uzdravování člověka při jeho onemocnění. Společenská prestiž takovýchto povolání je v rozhodování uchazečů o studium na naší univerzitě velmi významná.

Druhým významným faktorem, který má velký vliv na zájem o studium právě na naší univerzitě, je vysoká úroveň naší univerzity ve srovnání s jinými obdobnými univerzitami v Evropě. Myslím, že je již obecně známo, že zvláště veterinární část univerzity prochází mezinárodním posouzením kvality veterinárního vzdělávání a zde naše univerzita patří k těm velmi kvalitním evropským veterinárním vysokým školám, tzn. že naši absolventi jsou vnímáni jako absolventi s vysokou úrovní znalostí, zkušeností a dovedností v oblasti veterinární medicíny.

Třetím faktorem významným pro rozhodování uchazečů o studium na naší univerzitě je určitě také vlastní univerzita, její umístění v krásném areálu vytvářejícím kampus veterinárního a farmaceutického vzdělávání u nás, výukové prostory představující přednáškové sály, seminární místnosti, laboratoře, specializované laboratoře, klinické ambulance a operační sály pro psy, kočky, exotická zvířata, koně, přežvýkavce, prasata, drůbež a další druhy zvířat, poloprovozní dílny a zařízení zacházející s potravinami, farmaceutická zařízení a také přístrojové vybavení, způsob výuky a další podmínky studia včetně studijního programu uznaného Evropskou unií, ale i možnosti pro výzkum a tvůrčí činnost studentů a podmínky studentského života uvnitř univerzity i v studentském městě Brně jsou skutečností, které přivádí zájem maturantů studovat právě na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno.

2) Studenti mají možnost velkého přehledu o studiu – webové stránky, dny otevřených dveří, informace v tisku. Myslíte si, že je to dostačující pro rozhodnutí, co studovat?

Uchazeč o studium by měl mít dostatek informací o možnostech studia, a ty mu přinášejí webové stránky, informace v tisku, veletrhy pomaturitního vzdělávání, dny otevřených dveří a informace vydávané přímo univerzitou. Ve spojení se zájmem o určitou oblast vzdělávání, o určitý obor, o určité povolání jsou to informace, které mohou rozhodování budoucího studenta vysoké školy, kterou fakultu a který obor studovat, usnadnit.

3) Mnozí studenti se hlásí na univerzitu, protože „mají rádi zvířata“ nebo se zhlédli v „lékárnikovi“ a chtějí se ve svém budoucím povolání tomuto směru věnovat. Jaké by měl mít student další předpoklady pro studium?

Předpoklady pro studium vysoké školy jsou všeobecné, a jsou jimi dostatečný intelektuální potenciál, trpělivost, cílevědomost pro získání dalšího vzdělání, dostatečný znalostní základ ze střední školy, schopnost osvojit si systém přijímání nových poznatků, zkušeností a dovedností ve vysokoškolském prostředí. Specifické předpoklady pro studium veterinární medicíny, bezpečnosti a kvality potravin a nebo farmacie jsou určitě zaměření uchazeče na přírodní vědy, zejména biologii a chemii, případně již i další vyhranění do oblasti péče o zvířata, zájem o potraviny a nebo o léčiva a vše co s nimi souvisí. Studia na naší univerzitě patří k těm obtížnějším, proto jsou zde předpokladem také paměťové schopnosti a v souvislosti s budoucími medicínskými poznatky a jejich interpretací pak je také nezbytné tvůrčí myšlení.

4) Pane proferore, sám jste vystudoval tento obor. Co Vás k tomu přivedlo a jak jste se připravoval na studium. Byl jste přesvědčen, že výběr studia je ten jediný? Abolvoval jste nějaké přípravné kurzy?

Mne osobně ke studiu veterinární medicíny přivedl zájem o přírodu a o zvířata vůbec. Chtěl jsem získat nejlepší možné znalosti o zvířatech zájmových, hospodářských i volně žijících ve všech rovinách, tzn. nejen o jejich světě ve zdraví, ale také o tom, jak jim pomáhat od nemoci a jak je před nemocemi chránit, a proto jsem chtěl studovat veterinární medicínu. Ve své přípravě jsem neabsolvoval zvláštní kurzy, studoval jsem však velmi kvalitní gymnázium, jako maturitní předmět jsem si zvolil chemii, protože ta u přijímacích zkoušek byla považována za obtížnější než biologie a ve své přípravě na přijímací zkoušky jsem byl velmi poctivým studentem, což mě nakonec přivedlo na zvolenou vysokou školu.

5) Univerzita je umístěna v příjemném prostředí, máte množství laboratoří, zabýváte se výzkumnými programy. Jaké je využití pro studenty v praxi?

Tvůrčí činnost studentů je součástí studia na naší univerzitě. Studenti se mohou podílet na řešení výzkumných projektů a na další tvůrčí činnosti jednotlivých fakult. To je umožněno zejména v souvislosti se zpracováváním bakalářských prací, odborných prací, diplomových prací, rigorózních prací a disertačních prací studenty. Výzkumné zázemí univerzity pak studentům slouží k rozvoji jejich tvůrčích schopností.

6) Univerzita má tři fakulty – Fakultu veterinárního lékařství, Farmaceutickou fakultu a Fakultu veterinární hygieny a ekologie, s více než 40 nabízenými obory. Dostačují tyto tři fakulty a obory požadavkům studentů? Neuvažujete ještě o dalších fakultách či oborech?

Univerzita je odborně zaměřena na veterinární lékařství, veterinární hygienu a bezpečnost a kvalitu potravin a na farmacii. Obory studia v bakalářském, navazujícím magisterském, magisterských a doktorských studijních programech v současné době vytváří dostatečný prostor pro studium na univerzitě. V současné době rozšiřujeme spíše možnosti studia v anglickém jazyce pro studenty ze zahraničí a tak naplňujeme koncepci univerzity působící jako dvojjazyčná univerzita, tzn. pro naše studenty vyučující v jazyce českém a pro zahraniční studenty vyučující v jazyce anglickém. O zásadním rozšíření studijních programů nebo oborů na univerzitě v nadcházejícím roce zatím neuvažujeme, i když samozřejmě k jednotlivým dílčím změnám docházet může.

7) Jak si představujete moderní univerzitu 21. století pokud byste mohl využít neomezený rozpočet?

Moderní univerzita 21. století zaměřená na veterinární lékařství, veterinární hygienu a bezpečnost a kvalitu potravin a na farmacii by měla být, za předpokladu neomezeného rozpočtu, univerzita disponující moderními přednáškovými sály, seminárními místnostmi, laboratořemi, specializovanými laboratořemi, moderními veterinárními obecnými i specializovanými ambulancemi, specializovanými vyšetřovacími sály a operačními provozy a dalšími klinickými provozy včetně možností dlouhodobé hospitalizace pacientů s jednotkami intenzivní péče zajišťující 24 hodinovou službu pro pacienty, mobilními klinikami pro velká zvířata, stájemi pro skot a další přežvýkavce, prasata, drůbež, koně a prostory pro chov a umístění dalších druhů zvířat, dále moderními laboratorními diagnostickými provozy, moderní patologií. Součástí univerzity by měla být porážka jatečných zvířat a provozy pro zpracování masa a výrobu masných výrobků, ryb a rybích výrobků, mléka a mléčných výrobků, vajec, medu a dalších živočišných produktů a potravin z nich, stejně tak by součástí univerzity měly být chovy hospodářských zvířat, zejména skotu, prasat, drůbeže, ryb, včel a zvěře v počtech zvířat dostatečných pro zajištění kvalitní výuky studentů. Dále by univerzita měla disponovat lékárnou a specializovanými farmaceutickými provozy. Moderní univerzita musí splňovat podmínky pro zacházení s nebezpečnými původci onemocnění, s geneticky modifikovanými organismy, s radioizotopy, s moderními rentgenovými a jim obdobnými přístroji, návykovými látkami, nebezpečnými chemickými látkami a toxiny a splňovat podmínky pro zacházení s pokusnými zvířaty. Součástí univerzity by měla být také výzkumná pracoviště uskutečňující výzkum v jednotlivých oborech odborné profilace univerzity a výzkumná centra podporující výzkumnou činnost akademických pracovníků a studentů s významnými vědeckými výstupy v mezinárodních prestižních vědeckých časopisech. Univerzita 21. století by měla aktivně působit ve všech evropských organizacích ovlivňujících vzdělávání a výzkum v oborech univerzity a měla by mít aktivní spolupráci s dalšími vyspělými univerzitami zejména Evropy k uskutečňování výměnných programů pro studenty i akademické pracovníky k získávání dalších nejnovějších poznatků a zkušeností. Měla by uskutečňovat výuku nejen v českém ale také v cizím jazyce pro zahraniční studenty. Moderní univerzita musí disponovat studijním a informačním centrem pro získávání poznatků z tištěných i elektronických zdrojů s přístupem do nejvýznamnějších elektronických vědeckých databází v oborech jejího působení. Nezbytná je také vysoká úroveň elektronického zpracování dat a komunikace uvnitř univerzity i navenek. Univerzita by měla vytvářet také podmínky pro jazykové vzdělávání studentů a pro sportovní, zájmový a kulturní život studentů, měla by dbát na tradice a historii univerzity a rozvíjet sounáležitost studentů, absolventů i akademických pracovníků univerzity. Měla by mít dostatečné kvalitní ubytovací a stravovací zázemí pro studenty a podporovat stipendijní programy pro studenty. Moderní univerzita 21. století by měla být chrámem vzdělávacích, výzkumných, odborných a dalších akademických činností poskytujícím nejnovější znalosti, zkušenosti a dovednosti svým studentům a vykonávající vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činnost s významnými výstupy v oborech svého působení. Jsem přesvědčen, že naprostou většinu této představy Veterinární a farmaceutická univerzita Brno splňuje již dnes.

8) Jakým směrem se podle vás bude ubírat další vývoj vysokého školství?

Ve vývoji vysokého školství se dá předpokládat zvyšování důrazu na kvalitu poskytovaného vzdělávání, uskutečňovaného výzkumu, odborných a dalších akademických činností. Současně je však skutečností podfinancovávání vysokého školství a tím se projevující nedostatek finančních prostředků zejména na kvalitních vysokých školách pro uskutečňování jejich kvalitativního rozvoje. Je proto otázkou, do jaké míry a především jak rychle se bude dařit v takovém prostředí prosazovat koncepci zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávání a výzkumu u nás.

9) Pocítili jste na univerzitě  nástup demograficky slabších ročníků a jakou jste připravili strategii do budoucna?

Na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno jsme zatím pokles zájmu o studium nezaznamenali. Je to nepochybně dáno společenskou prestiží povolání veterinárního lékaře, veterinárního hygienika a farmaceuta, odborným zaměřením naší univerzity, kvalitou výuky a vysokou mírou uplatnitelnosti absolventů v praxi, která udržuje vysoký zájem o studium na naší univerzitě i v době nástupu demograficky slabších ročníků.

10) Mnoho vysokých škol přijímá na základě SCIO testů. Přijímací zkoušky na vaši univerzitu se skládají z biologie, chemie a fyziky. Zařadíte se do budoucna do řad vysokých škol, které dávají přednost testům SCIO?

V současné době jsou na veterinární obory přijímací zkoušky z biologie a chemie, a na farmacii z biologie, chemie a fyziky. Tyto přijímací zkoušky jsou určitou tradicí na naší univerzitě, která přináší v současné době univerzitě dostatek kvalitních studentů do prvních ročníků. Jsou úvahy o možnosti nahrazení těchto testů, které zjišťují úroveň úzkého oborového zaměření uchazečů o studium, testy zaměřenými na obecnou studijní způsobilost uchazečů, která může být významnějším ukazatelem kvality uchazeče a zejména jeho schopnosti úspěšně studovat na naší univerzitě. Zda-li to však budou SCIO testy nebo testy jiné, ukáže další vývoj ve vysokém školství i vývoj na naší univerzitě.

prof. Ing. Karel Rais, CSc. MBA, rektor Vysokého učení technického v Brně (VUT)

1) Pane profesore, jste rektorem Vysokého učení technického v Brně, které má dlouholetou tradici a o studium na této univerzitě mají studenti stále větší zájem. Pozorujeme to v našich přípravných kurzech, kde se mnoho studentů připravuje ke studiu právě u vás. V čem spočívá poměrně velký zájem o toto studium na univerzitě?

VUT v Brně má více než 110letou tradici. Je špičkovou technickou univerzitou s evropským a v mnoha oborech světovým renomé. Přestože je počet studentů základním ukazatelem financování veřejných vysokých škol, nešla naše univerzita jen cestou neúměrného zvyšování počtu přijímaných studentů. Snažili jsme se vždy o zajištění optimální či přiměřené kvality. Dynamika růstu počtu našich studentů v posledních letech není zdaleka tak vysoká, jako u jiných vysokých škol. A to se nám začíná odrážet právě ve zvyšování prestiže VUT. Jsme jednou ze dvou českých technických vysokých škol, které se dlouhodobě umísťují mezi 3% světových univerzit, byli jsme jednou ze dvou českých univerzit, které získaly jako první prestižní certifikáty Evropské komise v oblasti vzdělávání a mobility a v letošním roce jsme se jako jediná česká vysoká škola umístili v soutěži „Českých 100 nejlepších“. To si veřejnost a uchazeči o studium na VUT začínají uvědomovat. Podle našich průzkumů mezi novými zájemci o studium např. 85% vidí ve studiu na VUT možnost lepšího uplatnění a 65% možnost rozšíření znalostí a vědomostí. Že je zájem o studium na VUT cílený svědčí i to, že až 55% uchazečů si je zcela jistá výběrem naší univerzity a dalších 41% částečně jistá.

2) Studenti mají možnost velkého přehledu o studiu – webové stránky, dny otevřených dveří, informace v tisku. Myslíte si, že je to dostačující pro rozhodnutí, co studovat?

V posledních dvou letech se jak v důsledku nárůstu počtu vysokých škol, systému jejich financování, ale také vzhledem k demografickému poklesu mladých lidí ve skupině středoškoláků a maturantů projevuje nadbytek míst na vysokých školách v poměru k počtu úspěšných absolventů středních škol. Je proto nejen povinností ale i nutností vysokých škol korektně a úplně informovat o možnostech studia. VUT si to samozřejmě uvědomuje. Naše informační zdroje vycházejí především z požadavků uchazečů. Opět z našich průzkumů mezi zájemci o studium na VUT víme, že 70% hledá a nachází informace na webových stránkách univerzity, téměř 60% uvádí doporučení absolventů, kamarádů a známých – a to nás velmi těší a zavazuje – a přes 50% respondentů průzkumu uvádí jako zdroj informace ze dnů otevřených dveří. Těmito směry dále půjdeme a sem budeme směřovat náš marketing.

3) Univerzita poskytuje vzdělání v technických, přírodovědných, ekonomických a uměleckých oborech. Je pochopitelné, že pro každý obor by měl mít student důvod, proč si ho vybral. Můžete shrnout jaké předpoklady by měl mít student, aby byl přijat na univerzitu?

Jak jsem uvedl, je zájem o VUT v poslední době cílený. Uchazeči si vybírají všechny obory na naší univerzitě s jasným záměrem: přes 90% je přesvědčeno, že si vybírá obor, v němž se chce dále profesně realizovat či ho bude bavit a víme, že více než 80% absolventů skutečně ve vystudovaném oboru působí. To je jednak důkaz o efektivně vynaložených veřejných prostředcích, jednak zárukou profesní odborné kariéry. V tom jsou tedy skryty předpoklady přijetí na naši univerzitu – zájem o obor, cílevědomost, kvalitní středoškolské předpoklady a vytrvalost.

4) Pane profesore, jaký jste vystudoval obor? Co vás k tomu přivedlo a jak jste se připravoval na studium? Byl jste přesvědčen, že výběr studia je ten jediný? Absolvoval jste nějaké přípravné kurzy?

Podíváme-li se zpět, tak vidím dva základní směry svého odborného rozvoje. Ten první byl tradiční – po ukončení střední školy jsem vystudoval elektro fakultu na VUT se specializací (zaměřením????) na samočinné počítače, absolvoval jsem řadu specializovaných kurzů a začínal jsem jako dělník v oblasti informační technologie. Nejprve jsem pracoval jako technik počítače, později jako programátor a nakonec jako vedoucí výpočetního střediska. Druhou odbornou cestu jsem mohl rozvinout po revoluci v roce 1989, kdy mi bylo umožněno vystudovat v Anglii MBA a stal jsem se nejenom lektorem, ale i vášnivým propagátorem organizování studijních programů na naší univerzitě. Spoluzakládal jsem řadu společných mezinárodních programů s kolegy z anglických, amerických, polských a dalších světových univerzit, takže dnes  má student na VUT v Brně možnost studovat společné mezinárodní programy (tzv.joint degrees) a může se vzdělávat v mezinárodních programech vlastně celý život.

5) Jaké má univerzita možnosti pro výuku studentů v praxi? Nabízíte i studium v zahraničí?

Kvalitní odborná praktická výuka našich studentů v podnicích je dlouhodobý problém. Z mnoha důvodů nelze do většiny studijních programů zařadit povinnou praxi studentů. Podniků, které by byly schopny a ochotny přijmout velký počet studentů na podnikovou odbornou praxi, je velmi málo. Jdeme proto cestou možnosti praktikovat v podnicích na základě smluv s firmami a vykonáním praxe alespoň části našich studentů. Spolupracujeme úzce s Regionální hospodářskou komorou Brno, realizujeme Evropský projekt, jehož cílem je také realizace pilotních praxí studentů s možností jejich rozšíření do budoucna apod. Co se týče studia v zahraničí, patří VUT tradičně k nejúspěšnějším českým univerzitám v oblasti studentské mobility. V programu Erasmus, v rámci vzdělávacích programů mezinárodní spolupráce a dalších projektů vyjelo v loňském roce na 600 studentů na zahraniční univerzity. Tyto projekty podporujeme nejen z dotačních prostředků ministerstva a Evropské unie, ale také z vlastního Mobilitního stipendijního fondu

6) Vysoké učení technické v Brně  tvoří osm fakult a tři vysokoškolský ústavy: Dostačují tyto fakulty a 77 oborů požadavkům studentů? Neuvažujete ještě o dalších fakultách či oborech?

Členění VUT v Brně na osm fakult a tři vysokoškolské ústavy je v zásadě dostačující. To však nevylučuje, aby vznikly, zejména v oborech disciplinárního charakteru nové fakulty. Plánů v této oblasti máme hodně, jejich uskutečnění je však tvrdě limitováno ekonomikou.

7) Jak si představujete moderní univerzitu 21. století pokud byste mohl využít neomezený rozpočet?

Za první se domnívám, že VUT v Brně má prvky moderní univerzity a to nejen evropské, ale i světové. K tomuto názoru jsem dospěl na základě mnoha svých návštěv na evropských i světových univerzitách. Velký prostor pro další rozvoj nabízí oblast internacionalizace a to zejména výměny nejen učitelů, ale i posluchačů zahraničních univerzit. Za klíčový problém budoucnosti univerzity považuji zejména získání a udržení špičkových mladých spolupracovníků.

8) Jakým směrem se podle vás bude ubírat další vývoj vysokého školství?

Vývoj vysokého školství se určitě nebude ubírat cestou masovosti, ale cestou výběru kvalitních posluchačů z hlediska univerzity a kvalitních univerzit z hlediska posluchačů. Zcela jistě dojde k diferenciaci vysokých škol, k jejich rozčlenění do určitých skupin (říkejme si tomu první, druhá liga, okresní přebor, atd.), které, dle jejich kvality, budou financovány diferencovaně z hlediska úrovně MŠMT.

9) Pocítili jste na univerzitě  nástup demograficky slabších ročníků a jakou jste připravili strategii do budoucna?

Nástup slabších ročníků jsme zatím nepocítili. Počet zapsaných studentů nepoklesl. Přesto jsme si vědomi, že zlomová situace může přijít už v příštím akademickém roce. Chceme se však držet osvědčené strategie minulých let – nepodbízet se, požadovat a nabízet kvalitu, připravovat ve spolupráci s podnikovou sférou nové, aktuální a kvalitní studijní programy. Budeme nabízet uchazečům profesní perspektivu jak v průmyslu, tak v našich řadách. Rozvoj vědecké infrastruktury VUT umožní v budoucnu zaměstnat velké množství absolventů magisterských a zejména doktorských programů v našich projektech. To je myslím cesta, jak se vyrovnat s budoucí komplikovanou situací.

10) Mnoho vysokých škol přijímá na základě SCIO testů. Na vaší univerzitě jsou to pouze dvě fakulty. Zařadíte se do budoucna do řad vysokých škol, které dávají přednost testům SCIO?

VUT nešlo v minulosti cestou preference přijímání studentů na základě tzv. testů studijních předpokladů. I na dvou fakultách, které přijímají studenty mj. podle výsledků těchto testů, byl počet takto přijatých studentů marginální. Široké portfolio našich studijních programů vedlo k preferenci vlastních přijímacích zkoušek s odborným obsahem. Vzhledem k zavádění státních maturit nepředpokládáme přijímání podle testů studijních předpokladů realizovaných vnějším subjektem. I když jsme si vědomi stávajících problémů se státní maturitou a přímým využitím jejích výsledků, chceme k ní v budoucnu přihlížet. VUT se aktivně zapojilo do řešení problémů přenosu maturitních dat do informačního systému školy, spolu s dalšími vysokými školami chceme být nápomocni odstranění kvalitativních, legislativních, technických a dalších problémů tak, aby výsledky maturitní zkoušky mohly být zakomponovány a využity v systému přijímacího řízení.

prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., rektor Mendelovy univerzity v Brně

1) Pane profesore, jste rektorem Mendelovy univerzity v Brně, která je nejstarším zemědělským a lesnickým učením v naší zemi a o studium na této univerzitě mají studenti stále větší zájem. Pozorujeme to v našich přípravných kurzech, kde se mnoho studentů připravuje ke studiu právě u vás. V čem spočívá poměrně velký zájem o toto studium na univerzitě?

Zvyšující se zájem o studium na naší univerzitě lze velmi jednoduše doložit např. zájmem o studium za poslední čtyři roky. V roce 2007 to bylo 10 670 uchazečů, v roce 2008 11 411, v roce 2009 13 157 a v roce 2010 cca 13 500. Obecně křivka zájmu o studium na naší univerzitě roste od roku 2000. V čem vidíme poměrně velký zájem o studium na MENDELU? Je to především tradice a pak hlavně široká, stále inovovaná škála studijních oborů, které univerzita nabízí. V posledních třech letech se na zvýšení zájmu ve značné míře podílí i nově vzniklá fakulta FRRMS (Fakulta mezinárodního rozvoje a mezinárodních studií). Univerzita nenabízí pouze typické zemědělské a lesnické obory, ale i obory ekonomické, obory z oblasti informačních technologií, obory z oblasti ekologie, odpadového hospodářství, nábytkářství, staveb na bázi dřeva, dřevařství, potravinářství, vinařství a vinohradnictví, zahradní a krajinářské architektury včetně managementu nabízených studijních oborů. Ne nevýznamnou část univerzita nabízí i v anglickém jazyce.

2) Studenti mají možnost velkého přehledu o studiu – webové stránky, dny otevřených dveří, informace v tisku. Myslíte si, že je to dostačující pro rozhodnutí, co studovat?

Dny otevřených dveří se staly jednou ze základních akcí, kterými se univerzita prezentuje svým potencionálním studentům. V rámci této akce se studenti nedozví pouze základní informace o studijních oborech, o které se zajímají, ale mají i možnost prohlédnout si laboratoře a výukové prostory (nejenom) jednotlivých ústavů univerzity, které se na výuce daného oboru podílejí. Dny otevřených dveří nejsou jedinou akcí, kterou univerzita pořádá pro naše uchazeče. Navštěvujeme i střední školy, kde naši univerzitu představujeme budoucím maturantům. Za důležité prvky prezentace možností studia na naší univerzitě považujeme i veletrhy pomaturitního vzdělávání jako jsou Akadémia Bratislava, Gaudeamus Praha a zejména  Gaudeamus  Brno, na kterém jsme letos získali 1. místo v hodnocení expozic. Expozice hodnotili sami středoškoláci a kromě vzhledu byl hodnocen i přístup a informace sdělované personálem na stánku..

3) Mnozí studenti se hlásí na univerzitu, protože mají „rádi přírodu“ a chtějí se ve svém budoucím povolání tomuto směru věnovat. Jaké by měl mít student předpoklady pro studium?

Jak již z předcházejícího vyplývá, naše univerzita nabízí širokou škálu studijních oborů, které přímo nebo okrajově souvisejí s přírodou. Studijní předpoklady jsou dobrá znalost minimálně jednoho světového jazyka, biologie, chemie, matematiky, fyziky a všeobecný přehled.

4) Pane profesore, jaký jste vystudoval obor? Co vás k tomu přivedlo a jak jste se připravoval na studium. Byl jste přesvědčen, že výběr studia je ten jediný? Absolvoval jste nějaké přípravné kurzy?

Vždy mě nejvíce inspirovalo zemědělství. Dětství jsem prožil v zemědělském prostředí, ve spojení s přírodou, což mě nasměrovalo i do budoucna. Vystudoval jsem obor pěstitel – chovatel na Střední zemědělské škole v Boskovicích. Po maturitě jsem pokračoval na fytotechnickém oboru tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. Žádné přípravné kurzy jsem neabsolvoval, připravoval jsem se vlastní pílí.

Co se týče studia, v té době nebyla zdaleka tak široká nabídka jako v současnosti. Studium fytooboru mně velmi vyhovovalo a bavilo.

5) Jaké má univerzita možnosti pro výuku studentů v praxi? Nabízíte i studium v zahraničí?

Univerzita díky své tradici a dlouhodobě rozvíjeným vztahům s odbornou praxí poskytuje studentům široké možnosti realizace praxí ve studovaném oboru, které tak prohlubují studiem získané znalosti a dovednosti, a tím také usnadňují uplatnění absolventů po ukončení studia. Svým studentům samozřejmě i možnost studia v zahraničí, a to na partnerských spolupracujících univerzitách po celém světě.

Nabízíme jim mimo jiné odzkoušení znalostí přímo v praxi na školních statcích. Univerzita provozuje Školní zemědělský statek v Žabčicích, kam jezdí studenti nejen na praxe, ale i na výuku například jezdectví nebo vinařství. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny spravuje školní lesy, které se rozprostírají na sever od Brna a sahají až do Moravského krasu. Na území školních lesů jsou přírodní rezervace, chráněná území, významné krajinné prvky a Lesnický Slavín. Je zde pestrá nabídka pro výuku přímo v terénu a pro zajímavé bakalářské a diplomové práce.

6) Mendelovu univerzitu v Brně tvoří pět fakult a jeden vysokoškolský ústav: Agronomická fakulta, Lesnická a dřevařská fakulta, Provozně ekonomická fakulta, Zahradnická fakulta, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií a Institut celoživotního vzdělávání  s 38 nabízenými obory bakalářského studia a 41 obory navazujícího magisterského studia. Dostačují tyto fakulty a obory požadavkům studentů? Neuvažujete ještě o dalších fakultách či oborech?

Pro následující období se bude univerzita rozvíjet v souladu se svým dlouhodobým záměrem. Znamená to především přechod od kvantity ke zvýšené kvalitě. Není tedy prioritní otázkou počet fakult, ale především optimalizace struktury studijních programů a obsah předmětů.

7) Jak si představujete moderní univerzitu 21. století pokud byste mohl využít neomezený rozpočet?

Moderní univerzita – to je široký pojem, složený z celé řady dílčích částí. Podle mě by v oblasti technického vybavení byla taková univerzita vybavena tou nejmodernější technikou tak, aby mohla studentům ukazovat ty nejnovější postupy pro získání vědeckých poznatků v dané oblasti. V oblasti vzdělávání by si taková univerzita (bez omezených finančních prostředků) mohla dovolit zvát na přednášky, semináře a konference ty nejlepší světové vědce a platit mladým začínajícím akademickým pracovníkům tak, aby je nelákal komerční svět a oni zůstali na univerzitě řešit vědecké projekty, které jsou důležité nejen pro výuku, zvyšování znalostí akademických pracovníků, ale i pro širokou veřejnost a praxi. Moderní univerzita by si mohla pak dovolit celou řadu patentů a výsledků vědecké práce přímo realizovat a zavádět do praxe. Zatím je to pouze vysněné přání.

My se nyní snažíme s pomocí podpory EU o vybudování dvou nových, moderních pavilonů M a X, kde budou špičkové laboratoře a lepší zázemí pro studenty. Měli bychom se stát evropskou špičkou v takových oborech jako jsou genomika a metabolomika, zahradní a krajinná architektura a ve výzkumu produkce a využití dřeva. V takových  oblastech jako je výzkum ekonomických problémů společnosti, souvislostí rozvoje regionů, změn klimatu, vývoji environmentálních technik, v oblasti precizního zemědělství, nábytkářství a v přístupech k řešení problémů rozvojového světa chceme dosáhnout excelence.

8) Jakým směrem se podle vás bude ubírat další vývoj vysokého školství?

Já pevně doufám, že období kvantity v českém vysokém školství je za námi a nyní nastává přechod ke kvalitě. Znamená to mimo jiné ústup od masovosti v  poskytování vzdělání na vysokých školách k redukci škol a k výrazné diferenciaci všech českých vysokých škol. Bude nezbytné otevřít se více evropskému vzdělávacímu prostoru, dávat prostor pro studium studentů  z třetího světa. Rovněž bude nezbytné reformovat financování vysokých škol tak, aby vysoké školy měly dostatek finančních zdrojů pro stále náročnější personální, materiálové a jiné zabezpečení.

9) Pocítili jste na univerzitě  nástup demograficky slabších ročníků a jakou jste připravili strategii do budoucna?

Nástup demograficky slabších ročníků jsme doposud nezaznamenali. Naše strategie v rámci eliminace tohoto vlivu spočívá především v široké škále průběžně inovovaných nabízených studijních oborů, na tradici a na angažovaném přístupu univerzity ve vztahu k potencionálním uchazečům o studium na naší univerzitě.

10) Mnoho vysokých škol přijímá na základě SCIO testů. Na vaší univerzitě jsou to pouze dvě fakulty.  Zařadíte se do budoucna do řad vysokých škol, které dávají přednost testům SCIO?

Odpověď na tuto otázku je složitější. V blízké budoucnosti uvažujeme o širším využití i této možnosti. Bude se to však odvíjet od průběhu státních maturit a od zkušenosti s SCIO testy jednotlivých součástí univerzity. SCIO testy považujeme za jednu z perspektivních možností pro využití v rámci přijímacího řízení na naši univerzitu.

doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., rektor Univerzity Hradec Králové

1) Pane docente, jste rektorem Univerzity Hradec Králové, která je poměrně mladou školou, přesto o studium na této univerzitě mají studenti stále větší zájem. Pozorujeme to v našich přípravných kurzech, kde se mnoho studentů připravuje ke studiu právě u vás. V čem spočívá poměrně velký zájem o toto studium na univerzitě?

UHK nabízí řadu výhod relativně malé školy v příjemném studijním městě, jež bylo opakovaně vyhlášeno jako nejlepší místo pro život v České republice. Hradec Králové nabízí nejrůznější možnosti vyžití při divadelních a hudebních festivalech, při sportu přímo ve městě či v nedalekých Krkonoších a Orlických horách a samozřejmě i při oddychu s přáteli v sympatických hospůdkách a barech starého města. Naše škola má mladou a přívětivou tvář, studentům nabízíme kvalitní zázemí v moderním budovaném areálu i ve specializovaných pracovištích. Stejně tak jistě hrají roli i nižší životní náklady oproti velkým městům a dobrá dopravní dostupnost z Čech i Moravy.

2) Studenti mají možnost velkého přehledu o studiu – webové stránky, dny otevřených dveří, informace v tisku. Myslíte se, že je to dostačující pro rozhodnutí co studovat?

Máme zájem o studenty, kteří mají konkrétnější představu o svém oboru a budoucím uplatnění. Jistě si z dostupných zdrojů dokáží vybrat informace, které potřebují. Samozřejmě na základě ohlasů průběžně vylepšujeme infomační hodnotu našich webových stránek, snažíme se poskytovat relevantní a správně cílené informace při Dnech otevřených dveří a v nové atraktivní podobě se všechny naše součásti představují na veletrhu pomaturitního vzdělávání Gaudeamus. Zkušenosti získané ze všech těchto akcí pravidelně vyhodnocujeme. Naším zájmem je nabídnout všem uchazečům maximální servis a seznámit je s naší univerzitou, proto rozšiřujeme příležitosti ke kontaktu se studenty středních škol, a to např. formou spolupráce v projektu partnerská škola. Díky němu mohou již v průběhu středoškolských studií vyslechnout přednášku našich profesorů a udělat si obrázek o tom, jaký je styl práce na vysoké škole a konkrétně na naší univerzitě, kterou také mohou se svými učiteli přímo navštívit.

3) Jaké by měl mít student předpoklady pro studium na jednotlivých fakultách univerzity?

Naše univerzita pěstuje široké spektrum oborů od sbormistrovství chrámové hudby přes fyzikální a technická měření až po transkulturní komunikaci, a nelze proto jednoduše specifikovat, jaký by měl být typický kvalitní uchazeč. Obecně však platí, že by to měl být především člověk, který chce na sobě pracovat a má zájem se rozvíjet. Chceme lidi tvořivé a aktivní, studenty, kteří vědí, co chtějí, neboť se s nimi dobře spolupracuje.  

4) Pane docente, jaký jste vystudoval obor? Co vás k tomu přivedlo a jak jste se připravoval na studium? Byl jste přesvědčen, že výběr studia je ten jediný? Absolvoval jste nějaké přípravné kurzy?

Vystudoval jsem obor teoretická kybernetika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Výběr byl ovlivněn tím, že jsem jako student střední elektrotechnické průmyslovky měl tušení, že náš elektrotechnický průmysl to v soutěži s tím světovým zřejmě nevyhraje, a protože mne vždy bavila matematika, šel jsem na matfyz. Teprve tam jsem zjistil, že matematika je úplně něco jiného, než jsem si představoval. V prvním ročníku jsem měl obrovské potíže, ale potom už to bylo celkem snadné, takže jsem na stejné fakultě a ve stejném oboru absolvoval i studium doktorské.

5) Jaké má univerzita možnosti pro výuku studentů v praxi? Nabízíte i studium v zahraničí?

UHK s velkou pozorností sleduje, jak se uplatňují její absolventi. O správnosti našeho postupu svědčí skutečnost, že máme naprosté minimum z nich registrovaných na úřadech práce. Stále se snažíme posilovat provázanost studijních oborů s potřebami trhu práce, proto od 1. ledna 2011 zahajují na všech našich fakultách činnost rady pro spolupráci s praxí. Jejich členy jsou představitelé významných podniků a institucí, jejichž posláním je průběžně hodnotit stávající studijní plány, aby absolventi nebyli odtrženi od požadavků trhu práce v daném oboru. Tím vytváříme co možná nejlepší podmínky pro jejich zaměstnatelnost v odpovídajících pozicích v prvotřídních podnicích a institucích. Rovněž příležitosti ke studiu v zahraničí stále rozšiřujeme. Univerzita má partnery přibližně ve třiceti zemích světa, v nichž mohou naši studenti absolvovat část svého studia a obohatit se rozšířením obzorů. Kromě spolupráce s tradičními zahraničními protějšky v Evropě je specifikem naší univerzity úspěšná oboustranná kooperace s univerzitami v Latinské Americe či Asii. Pro představu – jen na exotický Tchaj-wan vyjíždí ročně 24 našich studentů a stejný počet tchajwanských kolegů přijíždí studovat do Hradce Králové.  

6) Univerzita má čtyři fakulty – Fakultu informatiky a managementu, Filozofickou fakultu, Pedagogickou fakultu a Přírodovědeckou fakultu s třemi desítkami studijních programů. Dostačují tyto fakulty a obory požadavkům studentů? Neuvažujete ještě o dalších fakultách či oborech?

Cílem univerzity je především zabezpečit kvalitu studijních oborů a zároveň uchovat veškeré výhody dosavadního relativně komorního prostředí. Mj. také z těchto důvodů ve střednědobém horizontu neplánujeme žádné další změny naší struktury s výjimkou přeměnění Ústavu sociální práce, jenž je nyní řádným vysokoškolským ústavem, v pátou fakultu. Tím bude struktura univerzity dobudována a bude odpovídat spektru na ní pěstovaných oborů.  Další nové obory jistě vznikat budou, avšak pouze jako výsledek kvalitativních přeměn stávajících studií.

7) Jak si představujete moderní univerzitu 21. století, pokud byste mohl využít neomezený rozpočet?

Tradičně se naše oči obracejí k angloamerickému světu, ale pokud chcete vidět opravdu špičkovou moderní vysokou školu, jeďte se podívat na Tchaj-wan či do Japonska. Tamní vysoké školy nejen svým materiálním vybavením dávno předběhly mnohé evropské instituce, o čemž svědčí i pořadí v žebříčku top 100 univerzit. Obecně mohu dodat, že moderní univerzita by měla být světem, který nabídne příležitost k poznávání všem generacím po 24 hodin denně. Univerzita žijící svými studenty, vychovávající si uchazeče o studium a udržující kontakt s absolventy, otevřená regionu i zahraničí, firmám a institucím, s nimiž provádí výzkum, v nichž se také uplatňují její absolventi, univerzita, jež je jedním z hlavních ohnisek života města, v němž se nachází.  

8) Jakým směrem se podle Vás bude ubírat další vývoj vysokého školství?

To je otázka spíše na pana ministra školství. Pokud bych si mohl něco přát, pak by to bylo směřování vysokého školství ke kvalitě a stabilitě, která bude znamenat, že vysoké školy budou méně závislé na prioritách aktuální vlády a budou schopny dlouhodobě plánovat a investovat do vlastní budoucnosti.

9) Pocítili jste na univerzitě nástup demograficky slabších ročníků a jakou jste připravili strategii do budoucna?

Univerzita se letos těšila vůbec největšímu zájmu ze strany zájemců o studium. Je však skutečností, že ne všichni z nich jsou připraveni na očekávané úrovni. Demografický propad se nepochybně projeví a jsme na něj připraveni. Již nyní je problémem nízký zájem o studium přírodních věd a technických oborů. Univerzita se však snaží s předstihem oslovovat studenty v regionu a pracovat s talentovanou mládeží. Kupříkladu v přírodních vědách máme vynikající výsledky, jsme centrem přípravy nadaných mladých fyziků k mezinárodním soutěžím, odkud kolegové pravidelně přivážejí ocenění.

10) Mnoho vysokých škol přijímá na základě SCIO testů. Na vaší univerzitě je to pouze Filozofická fakulta. Zařadíte se do budoucna do řad vysokých škol, které dávají přednost testům SCIO?

V příštím roce rozhodně takový krok nepředpokládáme. Budeme však pozorně sledovat státní maturity a zajímat se o to, zda budou jejich výsledky využitelné při přijímacím řízení na vysoké školy. Je zřejmé, že přijímací řízení konané zvlášť na každé vysoké škole odčerpává síly. Pokud by zde byl k dispozici spolehlivý nástroj, pak lze uvažovat o jeho využití k výběru studentů z řad uchazečů.

prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

1) Pane profesore, jste rektorem Vysoké školy báňské – Technická univerzita Ostrava, která má dlouholetou tradici a o studium na této univerzitě mají studenti stále větší zájem. Pozorujeme to v našich přípravných kurzech, kde se mnoho studentů  připravuje ke studiu právě u vás. V čem spočívá poměrně velký zájem o toto studium na univerzitě?

Těch důvodů je určitě několik. Jeden z hlavních je, že nabízíme širokou škálu technických a ekonomických oborů, kde zejména ty technické skýtají vysokou míru uplatnění. Během posledních dvaceti let jsme se stali polytechnikou, kde můžete studovat klasické obory jakými jsou hornictví nebo materiálové inženýrství, nebo si vybrat z nabídky úplně těch nejnovějších, kterými jsou mechatronika, nanotechnologie nebo informační technologie. Druhým důvodem je, že jsme v centru nejlidnatějšího regionu České republiky, kde dostupnost a vybavenost naší univerzity nepochybně láká.

2) Studenti mají možnost velkého přehledu o studiu – webové stránky, dny otevřených dveří, informace v tisku. Myslíte si, že je to dostačující pro rozhodnutí, co studovat?

Marketingové průzkumy ukazují, že právě web a dny otevřených dveří jsou nejdůležitější. Pak vstupuje do hry „šeptanda“, to jest, kdo si co řekne mezi kamarády. Ty první dvě jsou řešitelné poměrně jednoduše. Šeptanda je o kvalitě studia a o tom, že jsou s ním naši absolventi spokojeni. Proto jsme jako jediná vysoká škola v České republice zavedli systém řízení kvality dle standardů ISO 9001. Určitě na dobrém jménu univerzity se podílí i její výzkumné výsledky. To, že v Ostravě vznikne největší superpočítačové centrum ve středu Evropy a s ním i Evropské centrum excelence je nepochybně hodně zajímavé pro naše budoucí studenty.

3) Mnozí studenti se hlásí na univerzitu, která je převážně technicky zaměřena. Jaké by měl mít student předpoklady pro studium?

Základem technických oborů jsou přírodní vědy, zejména fyzika a samozřejmě matematika. Ale tady bych chtěl upozornit na to, že v případě matematiky nejde o počty, ale spíše o způsob myšlení. Jasně věci zadefinovat, logicky odvozovat nové závěry. Matematika je takovým, na první pohled trochu složitým, jazykem technika.

4) Pane profesore, můžeme se zeptat, jaký obor jste vystudoval? Co Vás k tomu přivedlo a jak jste se připravoval na studium? Byl jste přesvědčen, že výběr studia je ten jediný? Absolvoval jste nějaké přípravné kurzy?

Já jsem vystudoval Fakultu strojní a elektrotechnickou a pak jsem ještě souběžně studovat dva roky informatiku na Matfyzu v Praze. Tehdy v roce 1978 moc možností nebylo, ale jsem rád za to, co jsem vystudoval. Nemyslím, že bych dnes volil něco jiného. A asi mě vyhodnotili jako šprta ;-), protože jsem žádné přípravné kurzy nemusel absolvovat, ale už tehdy byly součástí přípravy ke studiu na vysoké škole.

5) Univerzita je umístěna v příjemném prostředí, máte množství laboratoří, institutů, zabýváte se výzkumnými programy a máte i hvězdárnu. Jaké je využití pro studenty v praxi?

Technické obory se neobjedou bez laboratoří a laboratorní techniky. Troufám si říct, že toto vybavení máme srovnatelné s ostatními vyspělými zeměmi. Je to místo, kde je třeba ověřit teoretické znalosti a na věci si „šáhnout“ v reálu. Taky jsme nastartovali proces působení našich studentů v praxi, v podnicích, které jsou kolem naší univerzity umístěny. Už první zkušenosti poukazují na pozitivní reakci ze strany jak studentů, tak podniků. To vše se podepsalo na rostoucí uplatnitelnosti našich absolventů, která i přes hospodářskou krizi v roce 2009 vzrostla ve srovnání s rokem 2008.

6) Univerzita má sedm fakult – Hornicko-geologickou fakultu, Fakultu strojní, Ekonomickou fakultu, Fakultu bezpečnostního inženýrství, Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství,Fakultu elektrotechniky a informatiky a Fakultu stavební. Na jednotlivých fakultách je množství oborů, takže studenti mají z čeho vybírat. Dostačují tyto fakulty a obory požadavkům studentů? Neuvažujete ještě o dalších fakultách či oborech?
Patřím k těm, který věci raději spojuje než rozděluje na menší části. Čím více se student dozví o jiných oborech, tím bude mít i větší šanci se uplatnit. Proto začínáme pracovat na konsolidaci našich studijních programů a jejich vzájemné integraci. Z toho pohledu to tedy určitě nevypadá na nové fakulty. Samozřejmě musíme respektovat nové trendy, ale jsem přesvědčen, že v dané struktuře jsme schopni na nové požadavky flexibilně reagovat. Svědčí o tom i vznik dvou celouniverzitních studijních programů Mechatronika a Nanotechnologie, které vznikly v reakci na prudký rozvoj automobilového a farmaceutického průmyslu u nás.

7) Jak si představujete moderní univerzitu 21. století pokud byste mohl využít neomezený rozpočet?
Hlavně bych investoval do nových technologií, které jsou základem moderní univerzity, kde věda a výzkum hraje klíčovou roli. Dnes se nám začínají taková přání plnit, protože v rámci Evropských strukturálních fondů bychom na tuto oblast měli dostat až 5 mld. Kč. To už lze skoro považovat za neomezený rozpočet ;-). Co bych ale také hodně rád viděl, to jsou investice do univerzitního prostředí a jejího života. Letos se nám podařilo vybudovat zárodek studentských kavárniček a určitě bych rád podpořil i budování dalších sportovišť. Sport a univerzity totiž patří neoddělitelně k sobě.

8) Jakým směrem se podle vás bude ubírat další vývoj vysokého školství?
Nepochybně počet univerzit v naší republice je příliš vysoký na to, kolik máme obyvatel a jak klesá demografický vývoj. Budeme se univerzity muset mezi sebou více propojovat, spolupracovat a hlavně, budeme se muset od kvantity, tedy vysokých počtů studentů, orientovat na kvalitu vzdělávání. To bude primární cíl.

9) Pocítili jste na univerzitě  nástup demograficky slabších ročníků a jakou jste připravili strategii do budoucna?
Zatím není nijak dramatický. Letos jsme zaznamenali pokles, ale jen velmi nepatrný. Neděláme si však iluze, že budoucnost bude v tomto ohledu nekompromisní. Na druhou stranu máme jednu výhodu. Jsme největší univerzitou v nejlidnatějším regionu s velmi rozsáhlým průmyslem, počínaje hutěmi, přes strojírenství, automobilový průmysl a informačními technologie konče. Takže by ten propad nemusel být fatální.

10) Mnoho vysokých škol přijímá na základě SCIO testů. Na vaší univerzitě jsou pouze dvě fakulty, které přijímají studenty po vykonání NSZ SCIO.  Zařadíte se do budoucna do řad vysokých škol, které dávají přednost testům SCIO?
Jsem zastáncem srovnávacích zkoušek, které mi umožní objektivně posoudit úroveň znalostí absolventů různých středních škol. Proto jsem jako děkan na Fakultě elektrotechniky a informatiky přijímání podle výsledků testů SCIO v minulosti zavedl. Ze zákona je ale přijímací řízení plně v kompetenci děkanů a další rozhodování je především na nich. Doufám, že se mi podaří časem všechny přesvědčit, že takové objektivní srovnání potřebujeme.

17.12.2010
VFU Brno rektor Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA
VUT Brno rektor prof. Ing. Karel Rais, CSc. MBA,
MENDELU rektor prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.
UHK rektor doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D.
VŠB-TUO rektor prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.


Jsme tam, kde jste vy

Poradenství v přípravě ke studiu

AMOS -
KamPoMaturite.cz, s.r.o.

Dukelských hrdinů 21
170 00 Praha 7

e-mail: info@kampomaturite.cz
tel: +420 222 943 511
+420 606 411 115

Informace

Stáhněte si aplikaci Adresář škol

 

Zasílání novinek

Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.

Doporučit známému
E-booky
Chci se připravit